sobota 13. února 2016

Návrat k šití.


Vždy se mi moc líbil patchwork. Jako u všeho jsem si tuto techniku chtěla vyzkoušet bez velkých investic. Jako první jsem hledala na internetu techniku, pomůcky, rady.  Hned  na začátku mě odradila cena základních pomůcek které  bych  měla  pořídit – řezací kolečko, podložku a pravítko.  Dalším momentem k zamyšlení byla cena látek. Abych si objednala látky v metráži, to jsem si netroufla, neznám gramáže látek, škoda peněz. Na moje zkoušení jsem nechtěla investovat do patchworkových sad.
Na podzim loňského roku jsem s Ivem navštívila knihkupectví s tím, že si udělám radost knihou o patchworku. I když jsem knížku prolistovala, zahlédla obrázek šicího stroje, přehlédla jsem, že je o ručním šití. Možná to bylo štěstí, protože na tuto techniku není potřeba téměř žádných pomůcek. Pouze šablony. Zaúkolovala jsem Iva a ten brzo sehnal plast na šablony.  Teď lituji, že je silnější a já nebudu mít sílu na vyřezání. Ivo po delším přemlouvání sedl a šablony vyřezal. Na zkoušku. Škoda, že jich mám málo, protože i k ručně šitému patchworku bych se ráda vrátila. Doma jsem posbírala látky které jen trochu odpovídaly mým představám a pustila se do toho. Látky jsou naprosto příšerné a vzniklé dílko skončí v „šupleti“. Ale snaha splnila to, co měla. Jsem schopná něco podobné ručně šitému patchworku vytvořit. Kupodivu to není složité a docela rychle to přibývá. Sešívala jsem tvary medové plástve. Nějak se tomu říká, ale hledat to nebudu.
Vlastním naprosto šílený starý kufříkový šicí stroj. Stačí na rovné šití a entlování. Jinak je to takový chudinka, který neumí vůbec nic. Neumí zapošívat, neumí vypnout jehlu při navinování spodní nitě, přítlak je příšerný. Světlo nejde vypnout, takže si svítí pořád. Po mém stolku strašně klouže, takže při šití silnějšího jsem držela jednou rukou stroj, aby neodpochodoval až na konec stolku (dokud jsem ho nepodložila podložkou pod myš a trochu klouzání omezila).  
Dokud byly děti malé, tak jsem šila hodně, ostatně tehdy to byla nutnost. Jednak jsem šetřila peníze a jako další jsem mohla oblékat děti podle mých představ. Pustila jsem se do šití od kojeneckých košilek až po zimní bundy. To trvalo až do jejich puberty, pak už se chtěly oblékat podle sebe  a hlavně ubylo volného času. Skříňovou Veritasku jsem odsunula z malého bytu do sklepa a časem darovala. Převzala jsem šicí stroje po mamince a upřednostnila kufříkovou. Škoda, že jsem si šití na ní nevyzkoušela. Ušetřila bych si hodně nervů. Faktem je, že jí využívám na základní šití – závěsy, záclony, ušila jsem na ní župan. Vlastně župany. Tři. Na ty už jsem expert. Pár domácích šatů, ale ty nejsou žádná sláva. Pružnou látku Veritaska nesešije a přesně takovou bych na domácí šaty potřebovala.
Můj patchwork se posunul v lednu, když se Zuzka chystala na návštěvu Prahy. Ukázala jsem jí svoje ruční dílko a nadšeně o patchworku mluvila. Ani jsem nemusela moc nadšeně, Zuzce se také líbí, ostatně i proto bude vlastníkem 3 pletených dek (připomínají patchwork). Tu třetí zatím tvořím.  Poslala mi odkaz na obchod, kde pravidelně nakupuje všechno možné a narazila tam na patworkové sady látek. Přesně si ten moment pamatuji. Poslala mi odkaz se slovy „Mami, vyber si, já to objednám a přivezu. Jdu do sprchy, tak vybírej.“ Odešla a nechala mě nad stránkami, kde bylo přes tisíc položek.  Vybírala jsem čtverečky 10x10cm. Některé moje tipy hned vyřadila, termín dodání byl i měsíc. To by nestihla termín odletu. Nakonec mi pomohla vybrat 200 čtverečků, kde bylo hodně vzorů laděných do růžovo/hněda. Navrch mi objednala sadu ve tmavě modré.
Při její návštěvě jsme sady „spařily“ a všechny vyžehlily. Koupily jsme podkladovou látku a já sehnala vatelín. Odlétala a já měla všechno připravené k šití. Jako překvapení jsem jí koupila krásnou vyzkoušenou tmavě modrou látku na župan. Ten jsem stihla ušít, než odjela, jen vyprat si ho musela až doma. Už by nestihl uschnout.
Protože celý byt byl plný jemných chloupků z látky na župan, rozhodla jsem se, že tam přidám i něco nití z patchworku. V nepořádku mi pomáhá i moje Grace, která nejen že mohutně líná, ale přispívá i tím, že všechno – jemné kousky látky, nitě a svoje chlupy roznáší po celém bytě.

Žádné komentáře:

Okomentovat