Včera jsem poprvé prozkoumala zahradu a pustila se do
obvyklých letních prací. Po měsíci vedra a sucha a pár dnech dešťů je s podivem,
jak rychle zahrada regeneruje. Myslím, že pro rostliny nebylo hrozné jen sucho,
ale i vysoké teploty vykonaly své. Moje
zahrada to měla docela složité, hodně rostlin jsem „přemisťovala“ a asi
nestihly pořádně zakořenit. Zmlazovala jsem rhododendrony, ty měly i bez
takového zásahu dost problémů se suchem a teplem. Červencové množení přežilo díky pravidelné
zálivce a jeho ztráty jsou „v normě“.
Bez problémů tento extrém zvládly venkovní ibišky (Hibiskus
syriacus) které nedostaly vodu snad ani jednou. Jehličnany byly taky statečné. Kroucená vrba (Salix x erythroflesuosa) zvládala
až do posledních dní, potom proschla stejně jako v jiných letech. Javory (Acer palmatum) díky jezírku (kromě
červeného který zezelenal a sluníčko mu spálilo vrcholové listy) přežily ve velmi dobré kondici. Akát
(Robinia pseudoacacia), který mám 10 let zasazený v místech, kde nepřežilo
už víc keřů, tak ten po jarním řezu naopak ožil a krásně se olistil. Bez
zalévání. Tvarované buxusy malinko spálilo slunce, ale o ně se nebojím, ty ztráty
doženou do konce léta. Bambus sroloval listy a vděčně přijal občasnou kapku
vody. Teď už je zase v plné parádě. Wistárie celou dobu bujně nasazovaly dlouhé
výhony.
Nejhůř dopadla vrba sekka (Salix udensis 'Sekka'). Chudinka,
oschla nastojato, ale po prořezání
určitě dožene všechno a znovu obrazí.
Stejně tak dopadl klokoč (Staphylea pinnata). Hosty na celé zahradě jsou
spálené sluníčkem. I těm ve velkém stínu uschly listy. Teplo a sucho udělalo
své. Přišla jsem o dvě borovičky, ale ty asi nerozdýchaly jarní přesazení. Kupodivu počasí špatně snášela
pampová tráva (Cortaderia selloana) a motýlí keř (Buddleja davidii). U obou jsem předpokládala,
že toto léto by se jim mohlo líbit. Gingo je popálený sluníčkem, ale držím ho
jako keřík a vzpamatuje se. Stejně tak přesazený zlatý berberis (Berberis
thunbergii 'Aurea'). U hortenzií jsem
předem rozhodla které budu zalévat a které risknu a vodu jim dám jen na nutné
přežití.
Trávník je kapitola sama pro sebe. Jsem ráda, že jsem trávník odložila na příští
rok a tak mě ani moc nemrzí, že je hodně zničený. Ze zkušenosti ale vím, že
počasí v posledních dnech mu pomůže a brzo se dostane do stavu jako byl
před vedrem. Tedy – v zoufalém stavu, víc plevele než trávy a o zbytek se
postaral náš pejsek. Tedy fena a my jsme smíření s tím, že na našem
trávníku budou vypálená, žlutá místa bez trávníku.
Zelenina přežila. Není to ale opět správné léto. Přišla jsem
už o nějaké okurky, cukety. Dařilo se velice dobře chilli papričkám a bylinkám.
Díky zimě v květnu jsem všechno
sázela docela pozdě a květy i plody se objevily těsně před nástupem vedra. Když
jsou teploty takové, jaké letos byly,
tak se zastavuje růst i exotickým zeleninám, které jsem letos chtěla pěstovat. Můj
experiment s cucamelony, tomatillem, okrou, ačokčou neukáže to, co tyto
druhy dovedou. Po vydatném dešti a ochlazení (v posledních dnech) se snaží vzpamatovat. Jen nezvládají takový
příděl vody. Rajčata praskají, tomatillo se láme. Nechám nějaké plody dozrát a snad mi jejich
semínka příští rok pokus zopakovat. Na záhonech se objevuje plevel, ten jsem
včera vzdala protože je zem moc mokrá. Taky jsou už vidět cestičky slimáků (kde
ty potvory přežily vedra netuším. Teda
vím, ale doufala jsem, že ze všech budou sušenky a ne, že se po pár dnech
vzpamatují).
Žádné komentáře:
Okomentovat